Víme, že špatný spánek je často spojován se zhoršujícím se fyzickým a duševním zdravím, ale po desetiletí vědci hlásili podivný fenomén, kdy akutní nedostatek spánku ve skutečnosti vede k antidepresivním účinkům. Na krátkou dobu po jedné bezesné noci mohou depresivní pacienti někdy pociťovat povznesenou náladu. Dokonce i zdraví lidé se dokážou vžít do toho otřepaného pocitu opilosti poté, co si dali celou noc a běželi do dalšího dne. Yevgenia Kozorovitskiy a tým výzkumníků z Northwestern University se rozhodli prozkoumat tento zvláštní fyziologický pocit.
„Chronická ztráta spánku je dobře prostudována a její rovnoměrně škodlivé účinky jsou široce zdokumentovány, ale krátká ztráta spánku – jako ekvivalent toho, když student před zkouškou tahá celou noc – je méně pochopena,“ vysvětlil Kozorovitskij.
Aby vědci přesně prozkoumali, co se děje v mozku po noci akutní spánkové deprivace, vyvinuli jedinečný experiment, jak udržet myši vzhůru po delší dobu. Zařízení, které používali, sestávalo z malé plošiny několik centimetrů nad pomalu rotujícím paprskem kroužícím po podlaze. Pokud by myš usnula, svrhla by se z plošiny a probudila by ji rotující paprsek. Cílem bylo vytvořit situaci, kdy by bylo možné zvíře udržet v bdělém stavu, aniž by bylo nadměrně stresováno.
Po 12 hodinách bez spánku bylo pozorováno, že se zvířata stávají hyperaktivní a hypersexuální. Tyto rysy měly tendenci vymizet po několika hodinách, ale další testy navržené k posouzení depresivních stavů ukázaly výrazné antidepresivní vlastnosti z bezesné noci trvající až tři dny. Další studie odhalila, že zvýšená aktivita dopaminových neuronů byla zodpovědná za změny chování u myší.
„Byli jsme zvědaví, které konkrétní oblasti mozku byly zodpovědné za změny chování,“ řekl Kozorovitskiy. „Chtěli jsme vědět, jestli to byl velký, vysílaný signál, který ovlivnil celý mozek, nebo jestli to bylo něco specializovanějšího.“
Zdálo se, že za účinky spánkové deprivace jsou nejvíce zodpovědné tři konkrétní oblasti mozku – prefrontální kůra, nucleus accumbens a hypotalamus. Výzkumníci, kteří se zaměřili konkrétně na antidepresivní účinky, zjistili, že dopaminové neurony v prefrontální kůře jsou výhradně zodpovědné.
Ještě zajímavější je, že výzkumníci zjistili, že nedostatek spánku zjevně spustil určitý stupeň synaptické plasticity v prefrontální kůře. A právě tento mechanismus vyvolal u myší antidepresivní účinky.
Proč přesně akutní nedostatek spánku způsobuje tento efekt, je stále trochu záhadou. Kozorovitskiy naznačuje, že mechanismus by mohl mít evolučně prospěšné kořeny, které by pomohly zvíře na krátkou dobu zdokonalit, když čelí hrozbě.
„Dokážete si představit určité situace, kdy existuje predátor nebo nějaké nebezpečí, kdy potřebujete kombinaci relativně vysoké funkce se schopností oddálit spánek,“ spekuloval Kozorovitskij. „Pokud rutinně ztrácíte spánek, pak se projeví různé chronické účinky, které budou stejně škodlivé. Ale přechodným způsobem si dokážete představit situace, kdy je výhodné být po určitou dobu intenzivně ve střehu.“
Doufáme, že nová zjištění nasměrují výzkumníky směrem k novým terapeutikám pro poruchy nálady. Hledání způsobů, jak farmakologicky využít tento rychlý antidepresivní mechanismus, by mohlo být neuvěřitelně užitečné vzhledem k tomu, že většina současných léků trvá týdny, než se nastartují.
Kozorovitskiy zdůrazňuje, že tato zjištění nejsou povzbuzením pro depresivní lidi, aby zůstali vzhůru celou noc jako způsob, jak si zlepšit náladu.
„Antidepresivní účinek je přechodný a my víme, jak je důležitý dobrý noční spánek,“ řekla. „Řekla bych, že je lepší jít do posilovny nebo se jít pěkně projít.“
Zdroj: Northwestern University
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com
